Podpůrné stránky
filmového projektu
Řeka vzpomínek

 

CO JE TO DEPRESE

 

PŘÍČINY VZNIKU

 

LÉČBA

 

JAK SE CHOVAT

 

RADY PŘÍBUZNÝM

 

JAK SE BRÁNIT

 

NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY

 

Děkuji Kateřině Horákové za pomoc při tvorbě těchto stránek.

 

Následující rady jsou určeny příbuzným a blízkým člověka postiženého depresí:

 

Deprese je onemocnění a nikoliv lenost nebo povahová úchylka! Ten, kdo jí trpí, si to nijak nezavinil. Léčba ho může deprese zbavit, ale potřebuje také vaši pomoc, přijetí, ohledy a trpělivost. Jistěže i pro rodinu je velmi těžké, když některý z jejích členů takto onemocní. Často je hledán viník, buď v nemocném, nebo v některém jiném členu rodiny. To je všal velký omyl. Nikdo z vás za to doopravdy nemůže. Podpora rodiny však může léčbu usnadnit a zkrátit.

 

Deprese patří mezi nejčastější zdravotní problémy vůbec, postihuje lidi každého věku, inteligence, vzdělání a způsobu života. Někdy v životě jí trpí přibližně každý pátý z nás. Depresivní porucha je stejným zdravotním problémem, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka, není to jenom špatná nálada, zbytečný strach nebo chmury, ze kterých se člověk může dostat.

 

Podpořte rozhodnutí nemocného navštívit psychiatra! Neodkládejte to. Čím dříve bude léčba zahájena, tím bude úsoěšnější a kratší. Léčba "zanedbané" deprese obyvkle trvá delší dobu. Někdy je potřebné doprovodit nemocného k lékaři, často bývá nutné kontrolovat, zda si vzal léky.

 

Nepodceňujte poznámky o sebevraždě! V případě, že se objeví, nenechávejte nemocného samotného a ihned to sdělte lékaři.

 

Během celé léčby postiženého podporujte, aby vytrval. Dokud příznaky neustoupí, což může trvat několik týdnů i měsíců, potřebuje oporu. Podporujte ho v léčbě a užívání léků i poté, co příznaky nemoci úplně odsoupily. Je totiž třeba zabránit návratu poruchy.

 

Nezlehčujte stav nemocného a neobviňujte ho. Říkat mu, že je líný, nebo že se málo snaží, může velmi škodit. Je nutné se vyhnout kritizování, mentorování, napomínání, nucení k tomu, aby "se více snažil", "projevil více vůle", "nebyl tak pasivní" apod. Silnější naléhání vyloženě škodí, protože vede k sebevýčitkám, kterých už je i tak přes míru. Vůle je postižena nemocí, člověk sám to nedokáže překonat, i když by chtěl. Za to, že prožívá depresi se velmi stydí, neustále se kritizuje. Je třeba mu pomoci, aby úzkost a depresi bral jako nemoc, kterou je třeba léčit. Nikdy neznevažujte pocity nemocného, nepochybujte o tom, že prožívá to, co sděluje, nepřesvědčujte ho, že to tak není. Naopak snažte se mu pomoci dělat věci, na které nestačí.

 

Člověk s příznaky deprese potřebuje citovou podporu. Citová podpora znamená laskavost, trpělivost a porozumění. Postižený potřebuje cítit, že ho přijímáte, i když je nemocen. Poskytujte mu zázemí, povzbuzujte ho v trpělivosti a snažte se o citlivé zacházení a bedlivé naslouchání. Pokud vše vidí jen katastroficky, je třeba poukázat na to, co je reálné. Důležité je posilovat naději na vyléčení, i kdyý depresivní tomu často nevěří. Naštěstí je to pravda - úzkost i deprese jsou léčitelné.

 

Zkuste postiženého k činnostem nenutit, ale trpělivě zvát. Sami také zvažte, zda toho není na něj moc. Má příliš málo energie. Pozvěte ho na procházku, do kina, na krátký výlet nebo na jiné aktivity, o kterých víte, že je má rád. Neuražte se, pokud vás odmítne, zkuste to znovu. Posilujte ho v účasti na těch aktivitách, které mu přinášely radost nebo alespoň úlevu. Mohou to být koníčky, sportovní aktivity, kulturní nebo církevní zážitky. Dbejte však na to, aby jich nebylo příliš. Takový člověk potřebuje společnost a doprovod, ale přehnaná péče někdy může zhoršovat úzkost, pocity viny a selhání. Pomoc musí být dávkována v rozumné míře. Pokud jde o běžné denní záležitosti, jako je úklid, mytí nádobí a žehlení - zvažte, co je v jeho silách. Nenuťte ho, aby tyto činnosti vykonával, spíše zkuste zpočátku společně dělat malé úkoly a postupně, jak se bude stav zlepšovat, nechávat více na něm. Rozhodně by se jim ale neměl úplně vyhýbat, protože by se tím mohly zhoršit pochybnosti o samostanosti či úzkost z vykonávání běžných aktivit.

 

V depresi nemohou pomoci léčitelé ani žádné alternativní praktiky! Zejména pokud by bylo požadováno vysazení antidepresivní medikace. To vede záhy k výraznému zhoršební stavu.

 

Zdroj: 15. odborná edice VZP
© Pavel Danko 2003